Historie

Tvrz Mladějovice 1    Tvrz Mladějovice 2    Tvrz Mladějovice 3
Pozdně gotické sídlo Vrábských z 2. pol. 15. st., se strmými renesančními štíty a zbytky sgrafit z doby po r. 1580, kolem r. 1600 doplněné o mladší dvoutraktovou budovou. V poslední době byla zahájena oprava budov.

 

rvní zprávy o Mladějovicích jsou již z konce 13. století, kdy zde sídlili zemané, kteří měli ve znaku kozla. Jedni z prvních byli Vecel a Čadek (1298) a později Bohuněk, který je uváděn k roku 1342, a který měl záhy potom spor s Vilémem ze Strakonic o podací právo ke kostelu v Jiníně. Měl tři syny, z nichž po něm na Mladějovicích sídlil Přech (1347-1368). Později ho následoval Jan z Mladějovic, který před rokem 1393 statek prodal.

Nadále se zde potom trvaleji usídlila rodina Mladějovských z Mladějovic, která měla ve štítu sekeru s křížem nebo ruku s mečem. Z tohoto rodu na počátku poznáváme jejich předka jménem Přibel (1413-1457), který byl svědkem řady soukromých majetkových jednání. V roce 1415 podepsal jakýsi Vilém z Mladějovic stížný list proti odsouzení M. J. Husa. Po Přibelovi nastoupil nový majitel Jan Tluksa z Vrabí, přívrženec panské jednoty, který podporoval proti Jiřímu z Poděbrad Zdeňka ze Šternberka. Z těchto důvodů přitáhli v roce 1467 do Mladějovic Písečtí a Vodňanští a zdejší tvrz dobyli a rozmetali. Janovi byl později majetek opět vrácen. Zemřel před rokem 1508 a zanechal po sobě 4 syny, kteří se v držení statku vystřídali. Okolo roku 1534 vlastnil Mladějovice jeho syn Jan. Dědici se stali strýcové Kerunk a Hynek – bratří Vrábští. Kerunk, který statek převzal, zemřel 1560 a majetek zanechal svým pěti synům. Z nich se ujal statku Jan z Mladějovic. Před rokem 1582 zemřel a Mladějovice získal jeho bratr Mikuláš. V té době se stará, roku 1467 pobořená, tvrz uvádí jako „zámek pustey Mladiegowicze“. Nadále vlastnil Mladějovice další bratr Aleš a později jeho syn Kerunk Mi­kuláš (zemřel 1618) a mladší jeho synové (Václav, Vilém Karel a Adam). Ti prodali v roce 1622 tvrz Mladějovice (která byla při dvoře v 16. století postavena) s pustým dvorcem Ferdinandovi Rudolfovi Lažanskému z Bukové. Mladějovice setrvaly v držení tohoto rodu převážně sídlícímu na Manětíně, kteří navíc vlastnili Bratronice a Osek, až do roku 1782, kdy byly přikoupeny k Oseku.

Tvrz Mladějovice
Nejstarší tvrz, spíše hrádek v Mladějovicích byl situován na terénním jazyku, vybíhajícím od jihu nad údolí s jádrem obce. Na návrší zv. „Na hradě“ (také „Na hradech“) asi 50 m jižně nad dnešní kaplí sv. Jana Ne­pomuckého vzniklo opevněné feudální sídlo patrně již závěrem 13. stol. (20 zlomků nádob z povrchového sběru J. Frohlicha a J. Michálka z roku 1978 je uloženo ve strakonickém muzeu a datováno do 13. a 14. stol.). Pozdější středověký hrádek byl za domácí války v roce 1467 pobořen a již neobnoven. Z „pustého zámku“ uváděného roku 1582 se do dnešních dnů mnoho nezachovalo. Ostroh byl zejména na východním boku při­rozeně chráněn prudkým srázem, na jižní straně je dosud patrný hluboký příkop a před ním sypaný val. Někdejší objekty na tvrzišti připomíná dnes kamenná část zdi jdoucí severojižním směrem a četné prohlubně a zarostlé závaly (vzniklé rovněž dobýváním kamene).

Mladší pozdně gotické sídlo vyrostlo potom za pánů z Vrábí v rámci dvorce při východním okraji obce a je zřejmě obsaženo v přední budově tzv. Panského domu čp. 1 a 80. Obdélný půdorys domu je podsklepen a do přízemí byly dodatečně vloženy renesanční hřebínkové klenby. Rovněž 1. patro bylo dodatečně nadstaveno a na bocích opatřeno strmými renesančními etážovými štíty zvlněného obrysu, členěné polopilířky. Původní rámování otvorů již chybí, renesanční přestavbu pozdně gotického sídla připomínají na průčelích kromě štítů již jen zbytky psaníčkových sgrafit. K jihozápadnímu nároží této hlavní budovy bylo v renesanci připojeno patrové jednotraktové křídlo, rozšířené dodatečně v baroku o další trakt po zadní – jižní straně. Renesanční trakt s opěrnými pilíři na nárožích měl v přízemí původně tři prostory, zaklenuté cihelnými valenými klenbami s hřebínky na hranách výsečí. Střední prostor byl dodatečně předělen, prostor po východním boku má dnes klenbu zčásti zřícenou. Silně narušené jsou i barokní klenby dodatečně přistavěného traktu jižního. Do koutu mezi oběma budovami je vložen menší přístavek pod pultovou střechou, na němž jsou patrny rovněž stopy sgrafitové rustiky. Pozdně středověká tvrz při dvoře, renesančně přestavěná a rozšířená kolem roku 1560 byla podle popisu z Třeboňského archivu kryta zčásti šindelem a zčásti prejzy, v přízemí byla klenutá „oficína“, dvě klenuté komory, velká kuchyně, sklípek a schody. V 1. poschodí byly 3 pokoje, domácí kaplička, přepažená síň, „tabulnice“, další 2 pokoje, dva „sklepy“, „lokajna“ a „oficínský pokoj“.

(Zdroj: Tvrze a hrady na Strakonicku, autoři František Kašička a Bořivoj Nechvátal, Muzeum středního Pootaví Strakonice, 1986 )

 

o dobytí a zničení původního středověkého hrádku r. 1467 vznikla v Mladějovicích nová pozdně gotická tvrz, vybudovaná pány z Vrábí v nároží hospodářského dvora na východním okraji obce. Jednalo se o dvouprostorovou patrovou budovu, doplněnou po r. 1580 při renesanční přestavbě vložením nových hřebínkových kleneb v přízemí a volutovými štíty s pilířky a římsami, ozdobenými psaníčkovými sgrafity. O přibližně 20 let později byla tvrz na jihozápadě doplněna přístavbou dvoutraktové patrové budovy s valenými výsečovými klenbami. R. 1622 prodali Václav, Adam a Vilém Karel Vrábští tvrz i s pustým dvorcem Ferdinandu Rudolfovi Lažanskému z Bukové. Mladějovice tak přestaly být samostatným statkem, takže tvrz byla nadále užívána jen jako obydlí úředníků spravujících statek a následně obyvatel dvora.

Aktuální počet obyvatel – 169 (k 1.1.2012)
Počet popisných čísel – 92 (13.7.2012)

Dokumenty ve Státním oblastním archivu Třeboň

 

Záznam o Mladějovicích ve Státním archivu Třeboň

(záznam z matriční knihy obce Jinín z května 1662 – další zde)

Veduta Mladějovice s tvrzí (r.1710)

(veduta z roku 1710 – Mladějovice s tvrzí – hraniční mapa panství Drahonice a Protivín – popis „D. Mladigowicz„)